Švýcarsko na skialpech

Je přelom nového roku a my jsme se konečně dočkali - pro Českou republiku se otevírají hranice Švýcarska. Pár let zpátky nikdo z nás ani ve snu nevěřil, že dostat se na hory, bude takový oříšek. Okamžitě tedy začínáme plánovat další skialpový výlet.  Bohužel se nikomu na první pokus nepodařilo dostat z práce, takže se čekalo trochu déle. Na druhý pokus některé z mých parťáků skolila nemoc, tudíž ani pro tentokrát nikam nejedeme. Ale jak se říká, do třetice všeho dobrého, a my odjíždíme. 

Z důvodu blížícího se znovu uzavření hranic už nestihneme otevřené horské chaty, a tak vyrážíme směr město Scuol, které se nachází pod pohořím Silvretta. Teploty se přes den pohybují mezi -17 a -10°C, takže i když dlouho nesněžilo, nacházíme zde suchý prachový sníh, a tím pádem parádní lyžování.

Hned první den se nám podařilo dobýt vrchol Piz Lischana (3105 m.m.m.), ze kterého jsme si sjeli překrásný, široký a téměř 700 metrů dlouhý žlab. Člověk si to užívá ještě mnohem víc, když ví, že tohle nemá denně “na talíři”. Plánování další túry jsme zakončili vychlazeným pivem s pohledem na zasněžené vrcholky hor. 

Ne vždy jde ale všechno jako po másle. Bohužel se nám nepodařilo dobýt žlab pod ikonickým vrcholem Piz Buin z důvodu borcení skalní věže. I to k horám patří. I tak jsme ale zbytek našeho pobytu strávili ve společnosti zmrzlých prstů a nekončících oblouků v nezapomenutelném sněhu.