Etapový závod MTB Trilogy

Cycology na MTB Trilogy
V dnešním článku vám přinášíme Tomovu reportáž z MTB Trilogy, na kterém Cycology tým nesměl chybět. Etapový MTB závod Trilogy se poněkud vymyká široké paletě cyklistických závodů. A to jak svou délkou čtyř etap, tak i extrémní náročností. Pro mě osobně je to jeden z posledních přeživších milníků mé závodní sezony. Naposledy jsem tu byl čtyři roky zpět a bylo to jedno velké sebetrápení - často „vařím z vody“, ale na MTB Trilogy se to bez přípravy a tréninku prostě neobejde. Rozhodl jsem se proto letos vylepšit svůj poslední výsledek a závodu se znovu zúčastnit. Oprášil jsem techniku a letité zkušenosti, do batůžku zabalil potřebnou výbavu a pár najetých kilometrů a s heslem „ono to nějak dopadne“ vyrazil vstříc novým dobrodružstvím. A nejel jsem sám: společně se mnou se na MTB Trilogy vydal i kolega a kamarád Kuba.

Den první
Závod začínal již v polovině pracovního týdne, což s sebou přinášelo poněkud hektický odjezd. Ale zvládli jsme to a dorazili na místo, kde už nás čekala první část závodu.

Tu tvoří osmikilometrový prolog, který je namotaný v místním háji u Teplic nad Metují, kde se celý závod odehrává. Nenechte se zmást délkou, byť je prolog po kilometrové stránce poměrně krátký, o to více je výživný. Nabitý strmými stoupáními a prudkými technickými sjezdy, dá závodníkům zabrat na necelou hodinku. Startuje se jednotlivě po intervalech. Můj start byl v 16 hodin a 12 minut. Ti nejrychlejší chlapci startovali až na samém konci a těsně přede mnou byly zase všechny ženy. Stejně jako do celého závodu, i do prologu jsem šel s nulovými ambicemi a chtěl si jen užívat atmosféru a prostředí závodu. Tomu odpovídalo i mnou zvolené tempo. K mému údivu jsem se ale už po prvním těžším sjezdu pohyboval v poli závodníků jako nejrychlejší žena. V cíli to pak dalo na celkové 9. místo a bronzovou placku v kategorii, což bylo velice potěšující.

Den druhý
Před námi první a současně asi nejtěžší etapa celého MTB Trilogy. Už od startu jsem se potýkal s technickým problémem ve formě neustále přeskakujícího řetězu na zadní kazetě. To mě limitovalo ve větším závodním nasazení. Po cca 10 kilometrech jsem přišel na příčinu a začal jsem si trhat vlasy. Naprostá školácká chyba. Před závodem jsem měnil řetěz s převodníkem za menší a namontoval jsem obráceně rychlospojku, která je u 12rychlostních řetězů směrová. Došolíchal jsem to proto na první občerstvovačku a za pomoci rezavých kleští rychlospojku otočil. Nyní již vše bylo v pořádku, a já jsem na samém chvostu závodního pole vyrazil dopředu. V cíli z toho bylo 30. místo a přes pět a půl hodiny v sedle.

Den třetí
Druhá etapa známá jako “Best of Sudety” přináší ty nejlepší úseky ze Sudet a v podání Trilogy se jedná o “nejlehčí” část závodu. Po zmařené první etapě jsem byl trochu namotivován ukázat se dalším úseku v lepším světle. Poměrně dlouhou dobu jsem byl v popředí ve skupině bojující o 4. až 9. místo. Na cca 25. km přišel těžší a delší sjezd a já jsem byl najednou sám. Jel jsem na čtvrtém fleku dvě minuty za bednou a skupina za mnou v nedohlednu. Hlavou mi běželo: “co tu vůbec dělám, tady není moje místo”...a taky že nebylo. Cca na 40. km došly síly. Přišlo to, co jsem předpokládal: hodinový trénink kolem přehrady po práci nebude stačit na pětihodinový závod. Bída, zmar zoufalství. Ještě asi 5 km jsem se trápil a propadal závodním polem, až nakonec jsem musel slézt z kola a na chvíli si odpočinout. Pár minut na zemi mi pomohlo a vyrazil jsem na nejbližší občerstvovačku. Zde jsem dalších pár minut strávil nepřetržitým obžerstvím. Až poté jsem byl připraven vyrazit do cíle, kde to dalo na celkové 15. místo.

Den čtvrtý
Poslední etapa “Vraní hory” s sebou pro mě nesla velké obavy. Po tom, jak jsem se vystřílel předchozí den, jsem byl odhodlán pojmout poslední etapu spíš rekreačně. Zvolil jsem pohodovější tempo a užíval si techniky ve sjezdech. To k mému překvapení přineslo své ovoce, jelikož jsem z kopce dolů získával více, než jsem ztrácel do kopců vzhůru. I přes pravidelné a delší zastávky na občerstvovačkách se tak z toho vyklubalo celkové 13. místo a 3. pozice v kategorii.

Jaké věci používám?

• Co mohu doporučit všema deseti, tak pláště Mitas Scylla Textra. Skvělá ochrana proti defektu a perfektní jízdní vlastnosti.
• Kosmetiku Squirt - vosk na řetěz dlouho vydrží a bezdušový tmel ve spojení s výše zmíněnými plášti tvoří super dvojku.
• Komponenty SRAM AXS - na kole mám jak sadu 1x12, tak i teleskopickou sedlovku. Původní obavy s baterkou byly zbytečné, obě dvě vydržely bez nabíjení s obrouvskou rezervou.
• Jako poslední věc vyzdvihnu pohodlné a perfektně padnoucí oblečení Lawi.

Sečteno podtrženo, po všech etapách závod dokončuji na 20. místě a jako 5. v kategorii. Nebýt technických komplikací v první etapě, mohla z toho být i bedna. Celkový čas závodu: 16 hodin a 1 minuta. Mám toho plný brejle, ale jsem spokojen. Všechno proběhlo v pořádku a na kole ani jeden defekt.

A co vy máte již nějaký roční Trilogy za sebou nebo se teprve chystáte?